.

Většina literatury o skalničkách začíná rostlinou Acontholimon- ježatec  a většina lidiček tuto rostlinu na skalce nemá. Samozřejmě že jsem tuto kytku toužila získat, ona přímo svým vedoucím postavením vyzývala k tomu aby si ji člověk na zahrádku zasadil. Po snad 15 letech jsme se konečně potkaly na jednom malinkém trhu.  Rod do kterého se řadí obsahuje 90 druhů, které rostou ve Středomoří, Malé Asii a západním Tibetu. Jsou to trvalky, jejichž stonky jsou částečně dřevnaté a vytváří husté , pichlavé poštáře.

A. glumaceum pochází z Kavkazu a Armenie. Dorůstá výšky 80 – 100 cm. Z hustých pichlavých větviček vytváří polokeřík, který od června do července kvete růžovými květy. Rostlině se daří na sluníčku v dobře drenážované chudší půdě.

Tato rostlinka si určitě zaslouží pozornost a místo na každé skalce. Její pěstování není tak náročné, jak se v některých příručkách uvádí. Pokud se strefíte na to správné místečko, kde se jí bude líbít, získáte celoroční velice dekorativní rostlinu, která je ozdobná nejenom svými květy, kterých v letním obodobí na sklace již mnoho není, ale i v mezidobí je krásná svými pichlavými polštářky.

Já ji pěstuji na chráněném místě, kde má raní sluníčko až do 13cté hodiny, „nohy má ve vlhku a hlavu na slunci“ a zdá se, že jí to moc líbí. Na zimu doporučji zakrytí proti vlhku, obzvláště v těch současných  vlhkých zimních obdobích je to vhodné.Množíme oddělenými větvičkami s patkou, které ošetřené růstovými stimulátorem a zakládáme do pařeniště. Po zakořenění sázíme na vybrané místo.